Teorie bouřek, vznik

Bouřka je přírodní jev doprovázený bleskem a hřměním nebo pouze hřměním a je vždy vázána na oblak cumulonimbus. O blýskavici mluvíme, když není slyšet hřmění a vidíme pouze blesky nebo jejich světelné odrazy od oblaků. 
Z meteorologického hlediska představuje bouřka nejvýraznější projev konvekce v atmosféře.

Podmínky vzniku bouřky

  • instabilní zvrstvení vzduchové hmoty do vysokých hladin
  • vysoká relativní vlhkost při zemi i ve výšce
  • přítomnost vnější síly, která iniciuje vertikální pohyb

Struktura a vývoj bouřek

Kumulové stadium

Jako první vývojové stadium každé bouřky nejdřív vzniká cumulus congestus – oblačný útvar nestejně mohutných věží, kde vnitřní struktura proudění odpovídá vnějším tvarům. Intenzita a rozmístění jednotlivých vzestupných proudů se neustále mění a jejich maxima odpovídají jednotlivým věžím v různých částech oblaku.

  

Pokud se horní hranice cumulu congestu dostane nad hladinu s teplotou −12 °C, to je hladina ledových krystalků, tak od toho okamžiku začne horní část oblaku ledovatět. To se viditelně projeví na změně struktury nejvyšší části oblaku - začne se tvořit vějířovitá kovadlina.

  

Ve všech hladinách zasažených tvořící se bouřkovou komorou se projevuje konvergence proudění – okolní vzduch ze všech stran vtéká do prostoru vzestupného proudu.

 

Konvergence proudění – nasávání

Komorovitá struktura bouřek

Výše popsaným způsobem vznikající Cb je tvořen oddělenými komorami v různých fázích vývoje. Ve většině případů se v oblaku nachází několik vzestupných i sestupných proudů najednou. Vznikají nové komory a každá nová roste do větší výšky než komora předchozí, přičemž staré zanikají.

Vzestupné a sestupné proudy v komorách bouřky

Cumulonimbus (Cb)

Cumulonimbus (Cb) je vrcholná fáze konvekce v atmosféře. Dříve uvedené procesy nyní dosahují svých maxim. Oblak je velice mohutný a hustý s velkým vertikálním rozsahem a má obvykle tvar ohromných kup nebo věží.

Vrchol oblaku bývá hladký – druh calvus

  

nebo vláknitý – druh capillatus

  

A často se rozšiřuje do podoby kovadliny – tvar incus.

  

Základna Cb je velmi tmavá a mohou se pod ní vyskytovat nízké roztrhané mraky – pannus, které s ní někdy splývají.

  

Cb je složen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků. Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky, krupky nebo kroupy.

Vnitřek bouřky

V mírných zeměpisných šířkách zasahuje v letních měsících Cb do výšky 10–14 km, ale v zimě většinou nepřesáhne 6 km. Výstupné proudy dosahují rychlostí odhadem 20–50 m/s a sestupné obvykle kolem 15 m/s někdy však i 50 m/s.

Bouřkové stadium

Bouřkou nazýváme oblak cumulonimbus v okamžiku, kdy již pozorujeme první blesky nebo slyšíme hřmění.